Průvodce Slováckem - Slovácko na vlastní srdce

DUBEN 2020: Občasný zápisník padesátníka - nadále ze Slovácka i z Prahy, z novinařiny, politiky a občas ze soukromí

Jako bych to přivolal, na začátku minulého měsíce jsem psal, že člověk v novinařině nikdy neví, co bude psát zítra, natož tak za týden, což se vyplnilo mnohem a mnohem víc, než bych si přál v nejhorších snech. Bohužel... Přišla koronavirové epidemie, takže můj život se z velké části týká psaní o této nemoci...

Mens Wrist Watches 

Tady jsou články, které jsem zatím na toto téma napsal. Věnuji se mu většinou od probuzení do usnutí, ať jde o psaní, získávání informací, sledování tiskových konferencí a mnoha dalších věcí, nebo třeba i pokládání otázek na tiskovkách.

 

 

 

 

Potřebujeme podporu státu, abychom nebyli závislí na Číně, tvrdí čeští výrobci roušek 

 

 

 

 

Havlíček: České firmy podpoříme, ale některé nás vydírají. Roušky už nikdo nechce 

 

 

 

 

Babiš by v boji proti epidemii neudělal nic jinak. Podle Hamáčka jsme zaspali začátek 

 

 

 

Od nezájmu k telefonátu od Babiše. Vláda v boji s virem mění přístup k českým firmám

 

Nemůžeme řešit každý domov seniorů, brání se Babiš kritice 

 

 

 

 

 

Poslanci prodloužili nouzový stav do 30. dubna. Večer schválili pomoc pro živnostníky  

 

 

 

 

 

Diplomaté shánějí ventilátory i zachraňují uvízlé Čechy. Je to náročné, říká Petříček 

 

 

Takové Velikonoce ještě křesťané neměli. Ale kostely nezavřeme, říká kardinál Duka 

 

 

Stále píši i na Twitter, tady se můžete podívat na některé příspěvky, které jsem napsal od začátku dubna... Jsou to buď jen takové mini komentáře nebo odkazy na jiné autory článků, které mě kromě mnoha jiných zaujaly:

 

 

 

 

 

 

 

Tady ještě dávám jednu svou poznámku z průběhu měsíce. Když slyším z různých stran kritiku vlády, do určité míry jí rozumím, ale přesto, oceňuji, že jsme boj proti pandemii koronaviru alespoň prozatím spíše zvládli. Proto jsem napsal k jednomu článku, ne mému, těchto několik slov:

 

 

 

 

 

A tady už je několik fotek a slov osobnějšího zaměření. I když to byl opět hlavně pracovní měsíc, byl čas i na volné chvíle a odpočinek... 

 

Ale jsou i hezké pohledy, o spoustě budov by šlo vyprávět, toto je jedna z nejpěknějších školních budov v Praze v Karlíně, vznikla ještě za Rakouska - Uherska. A tady na fasádě je kromě jiných Jan Amos Komenský, náš rodák... 

 

 

Líbilo se mi světlo na této fotce, naše redakce v Karlíně, která byla v dubnu téměř opuštěnná, stále platí, že naprostá většina lidí pracuje z domu. Ale já to mám asi nejblíže ze všech více jak 300 zaměstnanců - tak se občas přijdu podívat :)

 

 

Největší radost. S kamarádem Staňou na fotbálku doma ve Lhotě. Tady jsem skutečně nejšťastnější - a v současnosti i nejzarostlejší :) Mamka i manželka se na mě za to velmi zlobí :( Tisíckrát myslím v Praze na to, jak bych chtěl být doma, sporotvat s dcerama i s klukama ze Lhoty, zahrát si tenis, fotbal, chodit do krajiny, psát o místních lidech, fotit, nahrávat. Bohužel, život se "zvrtl" tak, že se to po většinu let nepodařilo. I když jsem se o to snažil a něco málo jsem v tomto udělal... Bylo toho ale příliš, příliš málo... Život moravského Slovácka mě vždycky bavil nekonečně víc než Praha...