Výběr z časopisu: Nikdo dnes nemá čas!
Časopis Ostrožska a Horňácka, číslo 4 v pořadí, je nyní v prodeji, a záleží už jen na čtenářích, jak se jim bude líbit a jak moc si ho budou kupovat. Čas od času se k němu ale tady na stránkách vrátím a vyberu některé texty z časopisu, na kterých mi možná záleží ještě o kapičku víc než na jiných.
Jeden z takových textů se týkal letošní jízdy králů v Kunovicích, kterou jsem se snažil sledovat jinak než například média - tedy tato tradice mě zajímala spíše v reálné podobě dnešní doby. Tedy to je to hlavní, co mě na tradicích zajímá, proč je možná až tak umanutě pozoruju. Mám prostě pocit, že dnešní "provádění" tradic dává o stavu našeho světa více vypovídací zprávu než mnohé jiné věci. Zároveň šlo v tomto textu také o portrét muže, s kterým jízda králů v Kunovicích doslova stojí a padá.
Kunovskou jízdu králů jsem i fotil, nafotil jsem několik stovek fotek, ale nemůžu je najít - je možné, že jsem je omylem vymazal. Upřímně řečeno, ani mi to moc nevadí. Neskromně napíši, že možná tento text, ve kterém jsem zachytil atmosféru před jízdou králů, má větší vypovídací hodnotu než tisíce fotek omašlených koní a jezdců.
RB
„Nikdo dnes nemá čas!"
Reportáž ze schůzky, na které se sešla týden před kunovickou jízdou králů tamní královská družina
Do jízdy králů v Kunovicích zbývá jediný týden, ale atmosféra na schůzce kluků, kteří mají jet jako královská družina, je pořádně napjatá. Nemálo kluků totiž chybí. A chyběli i před týdnem, kdy musela být kvůli tomu schůzka zrušena.
„Hoši, mně je to jedno! Já s klidem celou jízdu zruším! Já to udělám! Já to u-dě-lám! Je to blbé, že to říkám lidem, kteří tady jsou, ale já to u-dě-lám!!!"
Křik Milana Staška otřásá místností a nikdo nemá odvahu prohodit třeba jen jediné slovo. Původně jsem chtěl tuto poslední schůzku kunovických kluků nahrávat na videokameru, ale odvahu ztrácím i já. Je dobré se raději před touto bouří schovat.
Dirigent ze sedla koně
Vztek Milana Staška je ale pochopitelný. Právě na něm jízda králů v Kunovicích už několik let stojí. Právě on dělá mnohé pro to, aby tato tradice v Kunovicích vydržela. On dokonce dodnes sedá jako praporečník na koně a z jeho sedla samotnou jízdu „diriguje". A právě úspěch či neúspěch jízdy králů 2008 bude spojován nejvíce s ním.
„Já to nechápu! Už mně dochází trpělivost! Udělal jsem pro to maximum a nechápu, proč se k tomu někteří tak staví! Řekněte mně to!!! Proč?!" bouří nadále Stašek a z úst mu létají slova, z nichž je možné publikovat jen menší část.
Milan Stašek je „folklorista" každým kouskem své bytosti, k lidové hudbě i tradicím ho vedli rodiče, hodně času strávil u koní, učil se hrát na housle, mnoho let tančil, například v Old Star Hradišťanu, v roce 1970 jel jako král jízdu králů a několikrát byl členem královské družiny. Letos uvažoval, že už na koně nesedne, ale nakonec se ještě nechal přesvědčit. Musí být pro něj velmi hořké sledovat nezájem o jízdu králů u dnešních mladých.
„Dřív to bylo tak, že borci se sami sešli v hospodě U Hlaváčků nebo U Šimků, domluvili se a všecko si organizovali sami! Ale vy chcete, aby sme vám ještě prali a škrobili košule!" neustává ve svém monologu.
Mezitím přicházejí někteří kluci, ale pořád jich několik chybí. „Okamžitě volám Májíčkové, ať si s tím dělá, co chce! Já už na to nemám nervy! Já už toho mám plné zuby! Mně je to úplně jedno! Nikdo v dnešní době nemá čas! Nikdo! Volám Májíčkové, ať si s vama udělá zkoušku sama, ať si to s vama vyříká!"
Zasahuje místostarostka
Následuje bouchnutí dveří a přes okno je vidět, že Stašek má u ucha telefon. Za několik minut přijíždí Májíčková - tedy místostarostka Kunovic Mgr. Ivana Majíčková, která má jízdu na starosti a do jejíž propagace věnovala opravdu hodně energie.
„Tak co se, kluci, děje?" jsou její první slova. Ženská přítomnost atmosféru postupně uklidňuje. „Milane, dej mně ten seznam, kdo tady je a není. My se, kluci, snažíme jízdu králů podporovat, aby tady tato tradice zůstala a věřím, že je to i pro vás nevšední zážitek," promlouvá ke klukům, ale Stašek ji razantně přerušuje. „Patrně ne! Oni by potřebovali všecko pod nos! Radši poďme od toho! Klidně to můžeme udělat tak, že já pojedu s králem a pážatama sám! To můžeme udělat! Mně je to jedno!"
„To, Milane, nemůžeme," uklidňuje ho. „Co nemůžeme? Můžeme!!!" pokračuje ve výměně názorů Stašek. „Všechno už je rozjeté, plakáty vytištěné," navazuje místostarostka Majíčková. „Tak co, máme jít domů nebo budeme nacvičovat?! My, kteří jsme tady, nemůžeme za to, že někteří nechodí," vpadne do debaty jeden z kluků.
Přichází zklidnění, Stašek nakonec začíná zkoušku, místostarostka se nabízí, že bude při zkoušce „hrát" krále. A za chvíli je možné vidět další podobu Milana Staška.
S obrovským úsilím se klukům věnuje, chvíli je mlčky sleduje, najednou rozmáchne ruce a začne jim předvádět, jakou sílu by měli dát do nástupu, do tančení i do zpěvu. A to se opakuje několikrát. A stejně důrazný je i při vysvětlvání toho, jak by měli kluci na koni vyvolávat. „Né, abyste pořád po sobě opakovali: Táto děvčica sa na mě pěkně směje, určitě mně něco přispěje. Prosím vás, to né! Ta vyvolávka musí mít nějaký smysl, člověka musí oslovit tak, aby věděl, o co jde."
Jízda králů žije!
Když zkouška končí, poprvé se usměje a nasadí mírný tón. Omlouvám se, ale už to ve mně bylo dlouho, ten přístup řady kluků mě hrozně rozčiluje, musel jsem to ze sebe dostat."
Pozorovat a poslouchat Milana Staška je zážitek. Tady na zkoušce i za týden na jízdě králů.
Vzhledem k těžkostem při přípravách jsem o to více zvědav, jak kunovská jízda králů dopadne. A jsem velmi rád, že můžu napsat pochvalná slova.
Kunovská jízda je působivá, je vidět, že většina jezdců je už zkušených, k folkloru mají vztah, nechybí jim ani odvaha volat vyvolávky.
Odjíždím tedy z Kunovic s tímto pocitem - královská družina jde působivě Kunovicemi, v čele na všechno dohlíží bouřlivák Stašek a z hrdel kluků létají pohotově vyvolávky. Kunovická jízda králů naštěstí ještě stále žije.
Radek Bartoníček