Vzpomínka na

Už je to tak, roky utíkají od chvíle, kdy přišla šokující zpráva o tom, že zemřel Karel Kryl, písničkář, textař, skladatel, básník, jedna z velkých osobností našich vlastních, českých, dějin. Když jsem si v neděli dopoledne pustil oblíbený Český rozhlas Brno, zrovna v něm začínal o Karlu Krylovi pořad - krásně připravený. Nahrál jsem ho a teď bych vám ho rád nabídl.

Ptal jsem se v minulých týdnech stovek a stovek deváťáků, zda-li ví, kdo byl Karel Kryl. Nevěděl to nikdo. A Český rozhlas Brno, posloucháte? A jiné pořady, třeba ty vzdělávací, posloucháte? Bylo to stejné jako s Krylem. Mlčení, neposlouchají, neví, neznají. Co učíte rodiče své děti? A co vy, kantoři na školách? Nemáš se světe na co těšit, všecko špatné, co se na něm dělo, bude se dít opět, protože člověk je jen hlupák nepoučitelný, který nezná ani to, v čem jiní před ním chybovali.

RB  

... autorem pořadu na Českém rozhlase Brno byl Josef Veselý. Fantastický redaktor, poslouchat jeho povídání je vždy požitek. Díky němu a Českému rozhlasu jsem se toho za poslední roky dozvěděl víc, než za dvanáct let ve škole, rozhlas pro mě vždycky byl tou nejlepší univerzitou - což platí i v případě tohoto pořadu o Karlu Krylovi.

Tady je první část, která začíná dětstvím, tím, jak komunisté rodině zlikvidovali živnost, dozvíte se ale také mnoho dalších informací a uslyšíte samozřejmě i písničky ...

... a tady povídání začíná okamžikem, kdy Karel Kryl byl nucený opustit republiku, povídání končí jeho písničkou o demokracii, kterou mnozí lidé na začátku devadesátých let neradi slyšeli ... V některých větách bych s ním nesouhlasil ani dnes, v mnohém měl ale bohužel pravdu.

Není to tak dávno, co do Uherského Hradiště přijel bratr Karla Kryla jménem Jan. Otevřel výstavu o svém bratrovi a potom zazpíval a přidal i básničku. Bylo nás na té versnisáži asi tak deset. Tady je tedy vernisáž ...

... a tady rozhovor, který Jan Kryl poskytl novinářům

A poslechněme si i samotného Karla Kryla, vždyť to není ani tak dávno, dvacet let, co to je v lidských dějinách, ani ne pověstná kapka. Video je ze začátku roku 1990 - Bože, v tolika věcech jsme byli tak strašně moc naivní. Nemyslím teď v tom, že by věci a události byly jinak, než se tehdy zdály, to rozhodně ne, jen jsme podcenili množství lidí, kterým vůbec nešlo o dobro této země, ale šlo jim hlavně o sebe a o to, aby toho pro sebe co nejvíce ukradli. V tomto byl nepochybně Karel Kryl vizionář, který cítil mnohá rizika demokracie dřív, než mnozí jiní. 

Demokracie rozkvétá, byť s kosmetickou vadou:
ti, kteří kradli po léta, dnes dvojnásobně kradou,
ti, kdo nás léta týrali, nás vyhazují z práce,
a z těch, kdo pravdu zpívali, dnes nadělali zrádce.
Ti, kdo nás léta týrali, nás vyhazují z práce,
a z těch, kdo pravdu zpívali, dnes nadělali zrádce.

Demokracie prospívá bez nás a pragmaticky,
brbláme spolu u píva, jak brblali jsme vždycky,
farář nám slíbil nebesa a čeká na majetky,
my nakrmíme forbesa za dvě či za tři pětky.
farář nám slíbil nebesa a čeká na majetky,
my nakrmíme forbesa za dvě či za tři pětky.

Demokracie zavládla, zpívá nám Gott i Walda,
zbaštíme sóju bez sádla u strejdy McDonalda,
král Václav jedna parta je se šmelinářským šmejdem,
pod střechou jedné partaje se u koryta sejdem.
král Václav jedna parta je se šmelinářským šmejdem,
pod střechou jedné partaje se u koryta sejdem.

Demokracie panuje od Aše po Humenné,
samet i něha v pánu je a zuby vylomené,
Dali nám nové postroje a, ač nás chomout pálí,
zaujímáme postoje, místo abychom stáli.
Dali nám nové postroje a, ač nás chomout pálí,
zaujímáme postoje, místo abychom stáli.

Demokracie dozrává do žaludečních vředů,
bez poctivosti, bez práva a hlavně bez ohledů,
a je to mýlka soukromá, snad z optického klamu,
že místo srdce břicho má a místo duše tlamu.
A je to mýlka soukromá, snad z optického klamu,
že místo srdce břicho má a místo duše tlamu.