Průvodce Slováckem - Slovácko na vlastní srdce

HORŇÁCKÉ SLAVNOSTI 2015: co mě nejvíce zaujalo...

Už bylo v neděli navečer po Horňáckých slavnostech, poslouchal jsem jako každý rok spontánní hraní muzikantů už po skončení programu u kuželovského "větráku" a přemýšlel nad smyslem těch Horňáckých, stejně jako "folkloru", lidové kultury a také o stylu života na tom našem moravském Slovácku.

 

Občas jsem si přitom něco zapsal, nafotil nebo nahrál, ale všechno to přebil obraz dvojice, která zrovna z Kuželova odcházela. On v kroji, ona v "civilu", krásně se na sebe usmívali a přitom se drželi za ruce, přestože jejich věk nebyl nejmenší a mají už několik dětí. Řeknu vám, že v tom "obrazu" bylo všechno to, v čem vidím hlavní smysl "folkloru" i toho našeho rodného kraje. Láska, cit, lidová písnička, tradice, spojení s našimi předky i pokračování v našich dětech. Velmi dobře vím, že právě oni dva, kteří den předtím tančili v kroji v jednom souboru, stejně jako mnohé další páry či rodiny, vedou děti k "folkoru", tradicím a často i k víře, vším tím zaplňují svůj život a hledají v tom i oporu pro výchovu svých dětí, aniž by se přitom potřebovali nějak moc fotit, točit, sdílet na "fejsbúku" či jinak dávat na odiv svůj vztah, rodinu, "folklorní činnost" nebo jak by to šlo všechno nazvat.    

 

Život takových lidí je "folklor", kterému já nejvíc věřím (i když se mi líbí i některé jiného jeho podoby), i proto mapuji třeba Horňácké slavnosti či jiná podobná setkání a proto mám rád mnohé z těch, keří se v této oblasti pohybují. A samozřejmě, hledám u nich také inspiraci pro vlastní život, rodinu i děti, byť vím, jak velmi obtížné je proměnit inspiraci ve vlastní prožitek a život svůj i svých blízkých.  A čím jsem starší, tím víc vidím, že "folklor" musí začít a také pokračovat především doma, u rodičů, prarodičů, kteří svým potomkům zpívají, vedou je k lidové kultuře či víře a věří tomu, že jednou, dříve či později, jejich děti toto dědictví objeví a využijí pro obohacení, tvoření, naplnění, vlastního života a svých vlastních dětí. 

 

 

Promiňte mi tento "teoretický" úvod, možná ho ještě smažu, ale snad jsem alespoň trochu vyjádřil to, co považuji za nejdůležitější, a snad mi někteří rozumíte... Možná i s ohledem na onen úvod začnu psaní o letošních Horňáckých slavnostech dětmi. Proč právě jimi?

 

 

S ČÍM MÁM MIMO JINÉ SPOJENÉ HORŇÁCKÉ SLAVNOSTI 2015? 

 

ZA PRVÉ - DĚTI 

Nebudu psát nic objevného ani výjimečného, ale prostě rád bych sem jako první napsal, že neexistuje na Horňáckých nic krásnějšího a silnějšího, než je pohled na plné jeviště dětí v krojích! To je nádhera, a moc dobře vím, že je nás mnoho, kterým poskakuje srdce a mají z toho pohledu obrovskou radost! Samozřejmě, pohled na děti, které nějak poskakují, vrtí se, zpívají, usmívají se, je vždycky překrásný, ať je to ve folkloru nebo jinde, ale na Horňácku je tato síla vždycky ještě znásobena prostředím, atmosférou, kroji, písničkami... 

Vlastně to sem píši hlavně proto, abych těm menším i větším děckám, a hlavně těm dospívajícím vzkázal - stejně jako rodičům: je fantastické, když má člověk děti, a je opravdu krásné, když se věnují tanci, zpěvu, muzice... Ať je jich i na Horňácku ještě mnohem a mnohem a mnohem více!!!! Stejně člověk během života zjistí, že nic nemá větší smysl, a nic nedává člověku větší radost a chuť do života, než vlastní děti!!!!!! Přes všecky ty starosti....Takže sa těším, jak sa jednú dožiju tolika dětí na Horňákých, že sa na to pódium ani nevlezú a bude sa moset kvůli nim pódium nastavovat :)

 

 

 

 

 

K videoukázkám z konce vystoupení bych rád přidal i tento videorzohov,r povídal jsem si s dětmi ze souboru Krahulíček, který existuje při ZŠ v Kuželově... Byla náhoda, že jsem oslovil právě je, oni se zrovna fotily, ale rád bych upozornil, že z letošní přehlídky Mladého Horňácka postoupil do kraje právě Krahulíček. Ale samozřejmě, fandím všem souborům na Horňácku!!! 

 

 

 

A dlouhodobě fandím také spolku FUTRA, který letos opět pořádal Letní tvořivé dílny. na které navázala výstava dětí z těchto dílen s názvem Horňácké múzy. Pokud se nemýlím, letos se dílen účastnilo šedesát dětí. Paráda! Vím, že to členové spolku nemají jednoduché, minimum lidí chystá během roku několik akcí a ne vždy se setkává s podporou. Moc členům spolku přeji, aby spolu vydrželi a hlásili se jim další pomocníci!!! Tady na videu jsem zachytil vernisáž, na začátku hraje HCM Kubíci... 

 

 

 

 

Teď, když jsem dal na začátek to, co jsem měl nejvíce na srdci, mohl bych postupovat podle toho, jak šel program od čtvrtka do neděle, ale dovolte mi vzpomenout ještě jednu věc: knížku Hore Velkú...., která je o Horňáckém mužském sboru z Velké na Veličkou. Před nějakým časem jsem ji na Horňáckých koupil a nyní se k ní vrátil, protože jsem se chtěl tak nějak více seznámit se sborem před jejich sobotním programem, a když jsem si knížku otevřel a začal číst, musím smeknout širák před nakladatelstvím Albert a všemi, kteří ji připravovali, a napsat: ta knížka je velmi, velmi, zdařilá, nesmírně zajímavá!!!! Čím? Například tím, jak podrobně seznamuji se všemi členy sboru, jak oni samo mluví o svém životě, dětství, částečně i v nářečí, v knízce je také spousta zajímavých archivních fotek, navíc i s popisky, kdo na nich je, což dává knížce další přidanou hodnotu... Kdo máte vztah k lidové kultuře, kupte si ji, a to vám doporučuju, aniž bych byl nějaký placený agent nějakého nakladatelství či sboru....  A přidávám videoukázku, na které jsem zachytil zmiňovaný sbor na začátku jejich sobotního programu na "Fňukalově"...

 

 

ZA DRUHÉ  - MLÁDÍ, NAPŘÍKLAD KUŽELOVJAN

Zůstanu ještě u mládí, rád bych na začátku ukázal ještě mladičký soubor Kuželovjan, každá taková "skupinka" na horňáckých dědinách si zaslouží co největší podporu a povzbuzení... Možná tyto Horňácké byly pro Kuželovjan velkou premiérou, zachytil jem je několikrát, na první ukázce je krásné a silné vystoupení v neděli v Kuželově, na druhé ukázce jsou útržky z jejich sobotního pořadu ve Velké...

 

 

 

 

 

 

ZA TŘETÍ - SPONTÁNNÍ HRANÍ

 

Asi těch řádků a slov bude hodně, proto začnu možná s očíslováním. Myslím, že jsme u čísla 3. Takže jako třetí bych rád vzpomněl spontánní hraní, které řadu lidí táhne na Horňácké možná nejvíce. Tady jsem zachytil nejdříve pozdní páteční večer, kdy přišla obrovská průtrž mračen s deštěm, a kdo měl nohy, utíkal buď domů nebo se někam schovat. Někteří muzikanti a návštěvníci se natlačili pod pódium, kde jsem je také zachytil... A druhá ukázka je z nedělního podvečera, kdy se jen tak hrálo a zpívalo už po skončení programu u kuželovského větráku.... Moderátor odpoledne pan Miškeřík ve dvě odpoledne říkal, že začne pršet v šest hodin... Tož jsem si počkal, protože jsem byl mimo jiné zvědavý, jestli se trefí.... Začalo pršet 18.13 :) 

 

 

 

 

 

 

ZA ČTVRTÉ - DUŠAN HOLÝ 

 

Když se bude vzpomínat na Horňácké slavnosti 2015, určitě si mnozí vzpomenou, pokud se řekne jedno jméno: Dušan Holý... Tady jsem nahrál ukázky ze tří jeho vystoupení (na první je s mladičkým talentovaným Janíčkem Pavlíkem), a kdo si tato vystoupení pustí, jistě pochpí, proč zpěv, gesta, emoce, vzbuzují u diváků tak velký potlesk a uznání. Ta vystoupení by si zasloužila samostatný text, o který se někdy na tomto webu pokusím...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

...  a vrátím se také k CD nejen zahrádečky, jehož křest můžete vidět na této ukázce. Lecos jsem o nahrávání desky i přiloženém textu Dušana Holého slyšel, ale například zmiňovaný text se mi moc líbí, stejně jako určité pedanství pana profesora, pokud jde o přesné psaní souvislostí různých písniček či vůbec lidové kultury.   

 

 

 

 

ZA PÁTÉ - JUBILANTI 

Jubilanti vždycky patří k Horňáckým slavnostem, takže letošní rok nebyl výjimkou. Nebyl přitom ani výjimkou, pokud jde o "sílu" vystoupení jubilantů či jejich blízkých, byla to krásná vystoupení a rád jsem je zaznamenal.   

 

První můžete vidět pana Ďugu staršího, kterému Kuželovjané přáli k osmdesátým narozeninám. Následně zazpívaly moc pěkně jeho děti... No, poněkud starší děti :)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

A jubileum slavila také paní Eva Grombířová, která zpívá ve velickém i hrubovrbeckém sboru a je pokladnicíh mnoha a mnoha písniček.

 

 

 

 

  

A šedesátiny slavil Petr Miškeřík, vedoucí Horňáckého mužského sboru ve Velké nad Veličkou. Ten si v sobotu zazpíval s paní Grombířovou, i toto pěkné vystoupení jsem nahrál.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

A ještě další jubilant. Pan doktor Mička, jeden z největších znalců historie Horňácka, dlouholetý ředitel na Základní škole v Louce slavil sedmdesátku, spoluautor řady pořadů, jeden byl i letos na Horňáckých. Když jsme si povídali, říkal mi, že po sedmdesátce už nechce žádný pořad dělat... Tady je při výborném vystoupení se svými dvě bratry a dvěma syny. Jeden primuje muzice.   

 

 

 

A mezi jubilanty by šlo zařadit také tyto "dvacítky" ze Sborečku žen z Lipova. Ne, že by měly tedy jako dvacet, mají jen o nějaký ten jeden, dva či možná tři roky více, ale tyto ženy slavily 20 let celého Sborečku. tady jsem zachytil první slova moderátorů a písničku...

 

 

 

 

 

ZA ŠESTÉ - JIŘÍ MIŠKEŘÍK

 

Řekl bych s kapkou úsměvu, že Jiří Miškeřík patří mezi nejznámnější a nejvíce osvědčené "značky" Horňáckých slavností. Letos měl navíc "fofr" ještě větší než kdykoliv dříve, moderoval dokonce čtyři pořady. Některým "pozorovatelům", které jsem slyšel,  se to zdálo moc, ně malinko vadilo, že v neděli opakoval některé příběhy, které říkal o dva dny dříve v jiném pořadu, ale hlavní, co chci napsat je toto: pro mě, a určitě nejen pro mě, je vždycky zážitek ho sledovat. Mluví perfektně nářečím, výborně se dá poslouchat, má vždy kupu historek, dokáže výborně zazpívat, a navíc - máte pocit, že vždycky vystupuje s obrovskou chutí... Tady jsem ho nahrál, když přednášel jednu z nejkrásnějších básní pana Malanského, a poté zpívap písničku, která patří na 2 CD Hrubá Vrbko Hrubá, k vůbec nejoblíbenějším... 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

xxx

 

 

 

 

 

xxxxx

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Postupně dám také několik svých fotek a odkazy na fotky jiných fotografů... Začínám těmito třemi fotkami jedné dívky... Potkal jsem ji úplně náhodou, jdu v neděli odpoledne do Kuželova na program, když do kopce stoupá tato dívka jen tak "nalehko" s batůžkem na zádech... No, krásný pohled, co vám mám chlapi říkat :) Tak jsem vyjel na kopec, odhodil batoh na lavičku, abych si chytil místo a utíkal dolů, abych ji pěkně na cestě vyfotil.. Blik, blikl, blik... Mrknu na fotky a.... Jé, slečno, já si nevzal kartu do foťáku, prosím, neutíkejte moc, doběhnu si pro ni :) :)  takže rychle do kopce pro kartu a zpět... Dívka už byla skoro na kopci, takže fotka, jak jde se mi bohužel už nepodařila, ale snad i tyto fotky nejsou úplně zlé... Hlavně jsem chtěl ale ukázat, jak je krásné, když je někdo takto "oblečený", později jsem zjistil, že dívka si kvůli horku nechtěla obléci na cestu celý kroj, takže nahoře jí ho maminka vyvezla a pak jí ho oblékla - takže na jedné fotce je už více oblečená :) I takto jí moc děkuji za trpělivost se mnou, myslím, že se jmenuje Ivana, je členkou Kuželovjanu a studuje v Brně... No, a pochopitelně, je moc sympatická, ale toho si my ženatí nemůžeme moc všímat :)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Chystám pokračování.... 

 

A kdo nechce čekat, nebo není zvědavý na má slova či popisky tady na mém webu, ten najde TADY videa okamžitě, jak je nahraji na youtube...  

 

 

A ještě odkazy na fotografy, o kterých vím a kteří Horňácké fotili:

 

Například TADY jsou fotky Františka Gajovského 

 

Například TADY jsou fotky Josefa Tymonka  

 

 

A vše bych mohl zakončit poděkováním starosty Velké nad Veličkou Jiřího Pšurného, které jsem našel na webu Velké:

Horňácké slavnosti - poděkování

Vážení občané, vážení návštěvníci letošních slavností, v uplynulém víkendu se uskutečnily Horňácké slavnosti, které se i přes částečnou nepřízeň počasí podle mého názoru vydařily. Zúročila se tak náročná téměř celoroční příprava této akce, na které se podílely desítky organizátorů a stovky účinkujících.

Dovolte, abych tak jako každoročně jménem Obce Velká nad Veličkou jako hlavního pořadatele a vedení Programové rady Horňáckých slavností poděkoval všem, kteří věnovali velké úsilí přípravě a realizaci letošních slavností: Děkuji Vám, obětaví a celoročně činní členové Programové rady Horňáckých slavností, neboť bez Vaší práce by Horňácké slavnosti nebylo možné uspořádat.

Děkuji Vám, zaměstnanci obce, organizátoři, autoři jednotlivých programů, režiséři, inspicienti, pořadatelé, techničtí pracovníci, zvukaři, osvětlovači a členové sboru dobrovolných hasičů. Dále děkuji i jménem autorů jednotlivých programů a výstav, vedoucím souborů, skupin, muzik, všem ostatním účinkujícím, muzikantům, zpěvákům a tanečníkům a všem, kteří jste zapůjčením rekvizit a krojových součástí pomohli organizátorům připravit programy.

Děkuji chovatelům za uspořádání tradiční výstavy drobného zvířectva, kterou velmi pečlivě připravili a rovněž i občanskému sdružení Futra, které organizovalo výtvarnou výstavu ve Válcovém mlýně Antonína Nováka včetně loutkového divadla. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat i Policii České republiky, která především v nočních hodinách odvedla výbornou práci v obci, okamžitě řešila vzniklé incidenty a zamezila vandalství a škodě na majetku.

Jsem si vědom, že pro některé z Vás, vážení občané, představují Horňácké slavnosti nepříjemný zásah do každodenního života, který se projevuje především omezováním vjezdu, vstupu, užíváním pozemků a zvýšeným ruchem v denních a nočních hodinách. Proto poděkování patří také Vám, milí občané, za to, že jste ve Velké vytvořili příjemné prostředí.

Věřím, vážení občané, že Horňácké slavnosti, které jsou, předpokládám, že díky většině z Vás, každoročním vrcholem reprezentace naší obce a celého Horňácka, se v příštím roce zase uskuteční.

Jiří Pšurný, starosta