Tak vypadala

Tak, hurá, hurá, máme to za sebou! Nebo spíš: acho jo, škoda, přeškoda, už je to za námi? Vyberte si podle toho, zda jste si hlucké Dolňácké slavnosti s jízdou králů užívali pěkně v ulicích, nebo jste patřili například mezi ty, kteří stáli za plotnami a kuchyňskými linkami, vařili, smažili, chystali, uklízeli, opět chystali a zase uklízeli - ti druzí, nebo spíše ty druhé, ty jsou jistě šťastné, že slavnosti jsou minulostí.

Co si z nich zapamatujeme nejvíce? Co bude třeba, možná, kdoví, zajímat z letošního ročníku ty, kteří přijdou po nás, a budou se maximálně přehrabovat nekonečným množstvím fotek a videomateriálů? Co byste vybrali vy? O čem byste se zmínili na prvním, druhém místě? Moje volba je následující, ale s klidem mi napište, co vás zaujala, potěšilo, rozradostnilo, nebo třeba naštvala na právě proběhlém víkendu.

Já dávám na první místo..... Dávám.... Rodiče krále! Jak jinak? Bez podobných lidí, rodičů, je jízda králů a vůbec celkově lidová kultura nemyslitelná... Byli skvělí... Tím, jak zvládli veškerou organizaci, jak byli vstřícní, tolerantní, pohostinní... Povídal jsem si s nimi už po skonče jízdy, družina jezdců právě přivedla v neděli odpoledne jejich syna domů... Omlouvám se ještě za kvalitu videoukázky, upravím ji tak, aby obraz "neplaval" ...

Co na druhé místo?  Krojovaný Hluk. Páni, to byli lidí! Stoupl jsem si tak, abych viděl na všechny krojované Hlučany, jenže to nebylo možné. Bylo jich tolik, že jsem jejich konec nedohlédl. Nádhera, nádhera, nádhera. Krása. Až budu psát spíše literární text o hluckém víkendu začnu otázkou: dělá s člověkem něco krása, dostane se dovnitř člověka a může ho takto krása polepšovat? Snad. Jen tak má přece smysl, pokud bychom tuto krásu vyhledávali, oblékali se do ní, mluvili o ní nadšeně, ale přitom bychom byli uvnitř v protikladu, potom nemá smysl, potom se mění jenom v navoněné a namašlené NIC... Tady jsem natočil dvě videoukázky, kdy jsem si povídal přímo s krojovanými... Před třemi lety jsem to neudělal a celé ty tři roky si říkal, že tentokrát půjdu mezi krojovaného, abych se o nich a jejich vztahu k Hluku, krojům, tradicím, dozvěděl více...Dokonce jsem dal tomuto povídání přednost před focením družiny jezdců v místech, kde je možné udělat vůbec nejlepší fotky jízdy králů... Snad tedy podrobnější pohled na krojovaný Hluku bude mít pro někoho smysl... 

... a část krojovaného průvodu, tentokrát bez mých "vstupů"

Třetí, co bude ještě dlouhé roky spojeno ve vzpomínkách s letošními Dolňáckými slavnostmi? Hejtman Šarovec. Divadelní hra na motivy knihy Františka Kožíka. Jé, kdybyste viděli, kolik lidí se přišli podívat! Prostor kolem tvrze byl tak narvaný, že tentokrát by nepropadla ani pověstná jehla v kupce sena. Opět se ukázala, že ochotnické divadlo je prostě fenomén a naši předci věděli, proč se mu tak strašně moc a moc věnují. Hlučané byli móóóc dobří, podívejte se například na tuto ukázku, uvidíte kousek hry, ale také děkování a apluas publika. Věčná škoda, že parl kolem tvrze není pětinásobně větší, řada lidí byla zklamaných z toho, že až tak všechno neviděli a neslyšeli.  Co k samotné hře? To by bylo asi na dlouho. Výborný nápad s několika "jevišti", kdy součástí hry byla i samotná historická tvrz a prostor před ní. Ochotníci? Výborní. Divadlo je nádherné umění, z občas nedobrého strážníka může udělat dobrého kněze a ještě lepšího ochotníka, když mluvil ten hlucký a já se mu podíval do tváře, věřil jsem mu každé slovo. Samozřejmě hejtmanovi nechyběla vzdorovitost, naléhavost a akčnost, která je typická i pro člověka, který hejtmana vytvořil. A v tomto duchu by se šlo zastavovat u dalších, Kožík dal ale největší prostor těmto dvěma...Druhá videoukázka je ze zkoušky s pěknou písničkou a působivou scénou, která pochopitelně mnohem více vynikla ve večerní atmosféře. 

Čtvrtá "věc"?  Dal bych na přední místa i knihu. Ta, kterou představili o víkendu Hlučané je o jejich primáši Josefu Poláchovi. Vy se teď můžete díky videoukázce přenést do památkových domků a být přítomni představení knihy. Natáčel jsem ale o malinko později, protože jsem tak tak spěchal od tvrze, kde jsem pro hlucký mužský sbor točil program zpívání mužských a ženských sborů - dostanu se k němu později. Teď jsem u vzpomínané knihy. Co o ní říci více? To po mně zatím nechtějte, koupil jsem si ji, ale začtu se do ní později. Tak jako u jiných knih tohoto "autobiografického" stylu si přeji: Kéž co nejvíce odráží pravdu a realitu a je vzdálena menším či větším chvalozpěvům... Těším se na její čtení.

Rád bych vám ukázal také Folklorní soubor Dolňácko. Hlucký soubor! Nacvičovali dlouho a dlouho, velmi si dali záležet na prezentaci během slavností. Tady je ukázka z jejich vystoupení na sportovním stadionu, doběhl jsem v průběhu vystoupení, protože jsem mapoval jízdu králů až k odevzdání krále rodičům - a to běželo takřka souběžně s vystoupením Dolňácka.

A pojďme se vrátit k jízdě králů. Myslím, že se fakt vydařila, chtěl bych o ní napsat spíše samostatný text. Takto začala u tvrze... Omlouvám se za kvalitu videa, ale těžko se točilo, všude byly mraky lidí... Každý dnes fotí a točí, ale, když potom hledám z různých akcí něco na nternetu, málokdy najdu něco, co by mělo větší hodnotu z té které akce...

.. Od tvrze jeli jezdci na náměstí, kde začali vyvolávat. Nejdříve vyvolávali na mikrofon několik "oficálních" vyvolávek, dlouho dopředu připravených, potom už záleželo při jízdě po Hluku na jejich šikovnosti a pohotovosti...

Nakonec nějakou pohodičku. Videoukázku jsem natočil v sobotu večer. No, spíš v sobotu hodně pozdě v noci, spíš v neděli. Hlucká Polahoda pohodově vyhrávala, tak mi to nedalo a pěknou atmosféru jsem zachytil. O tom to přece je - abychom přes všechny různorodosti měli radost ze života a hledali v soboě i kolem sebe především to dobré... Vím, že toho, co by si zasloužilo tady zmínku, videoukázku, fotografii, je mnohem a mnohem více... Aby bylo všechno toto zaznamenáno, musel bych mít k dispozici alespoń malý tým lidí - ten ale tak nějak chybí a za roky putování po Slovácku jsem ho nenašel ....

RB

ODKAZY:

TADY je reportáž České televize 

Článek a fotky ve Slováckém deníku 

Článek a fotky v Dobrém dnu s kurýrem 

Článek z časopisu Týden, který převzal zpravodajství ČTK + fotky 

Fotky Lukáše Baroně

Fotky Štěpána Mitáčka

Další odkazy přidám, tak, jak se o nich dozvím... 

Své fotky dám později, možná se z nich pokusím udělat fotopříběh ...