Průvodce Slováckem - Slovácko na vlastní srdce

SRPEN 2018 - ZÁPISNÍK z rodného Slovácka i Prahy, z novinařiny, politiky a občas i soukromí (zatím doplňuji 24/8)

Pokračuji v psaní zápisníku, aniž bych si byl jistý, jestli tato jeho podoba je nejlepší, stále se tak nějak hledám. I proto budu rád, pokud mi napíšete svůj názor na mail radek.bartonicek@email.cz, jestli mám vůbec pokračovat, případ, jakou to cestou jít v tomto neobvyklém psaní.... Díky moc!

 

1. SRPEN - středa

Po čase opět na prohlídce bývalé věznice v Uherském Hradišti. Beru svou dceru, velmi mi záleží na tom, aby vnímala a chápala strašlivou tragédii tohoto místa... "Když mě něco nebaví, tak nevím, proč bych se o to zajímala," řekne mi s naprostou sebejistotou v hlase, když si po skončení prohlídky povídáme... Je mně jakoby mi někdo vrazil dýku do zad. Musím být trpělivý, musím být trpělivý, musím být trpělivý, opakuji si v duchu větu, která mi při povídání s dcerou běží v hlavě nejčastěji. Čím je starší, tím častěji si ji musím říkat. A vím, že musím najít způsob, aby ji téma věznice i mnohá jiná témata, která se týkají historie, začala "bavit", aby pochopila, že zájem o minulost, stejně jako současnost, je nesmírně potřebný.

 

 

 

 

 

 

2. SRPEN - čtvrtek

Herečka Iva Janžurová na Letní filmové škole v Uherském Hradišti. Byla skvělá!!!!!!!!! Bezprostřední, srdečná, upovídaná...

 

 

  

3. SRPEN - pátek

Dovolená se ubírá ke konci, poslední dovolenkový víkend :( Takže hezky svižně, a hlavně co nejdříve za úsvitu,  do trnek! Manželka nemá ráda sociální sítě ani to, když ji fotím, natož tak, když ji někde dávám... Takže, jednou, výjimečně :)

 

 

 

Sbírání trnek je výborné kombinovat s posloucháním rozhlasu, nebo knížek. Dnes je na pořadu takto knížka... Kombinace práce a poznávání s pohledem do krajiny rodného kraje činí mě nejšťastnějším... 

 

 

4. SRPEN - sobota

Moc hezký den doma na Slovácku!!! Nejdříve Filmovka s výstavou a povídáním o Jarošovském pivovaru, následně folklorní festival v Miloticích... 

 

 Takto jsem zachytil pana Milana Špičáka při samotné prohlídce výstavy ve Slováckém muzeu, přidám ještě video ukázku... 

 

 

 A tady už festival v Miloticích...

 

 

 Moderátoři... Nevšední... Pohybovali se na vééééélkýýýýýých chůůůůdáááách!!!!!! :)

 

 

Především kvůli následujícímu pořadu jsem v sobotu chtěl na festival do Milotic vyrazit. Název: Prostá krása. Autorky: Magdalena Maňáková a Markéta Lukešová. Téma: síla lidové kultury... I když... Často přemýšlím, co je lidová kultura a říám si, že přesnější by byl jiný výraz - tradiční kultura. Kultura našich předků. Nebo možná ještě lépe - život našich předků. Minulý svět.... Tady je začátek pořadu, ukázka, ze které už pocítíte, jaký to byl pořad a co bylo jeho smyslem. Hlas Magaleny Maňáková jako "moderátorky" je možná malinko moc patetický, ale mě prostá krása velmi oslovila. Až tak, že jsem cítil mráz po zádech a vzpomínky na jednotlivá slovy i výstupy mě drží už několik dní... Moc se mi líbil už tento začátek na videoukázce, kdy do tmy přicházejí aktéři deseti "výjevů" a už za světla se dávají do pohybu, když je o nich v úvodu zmínka. Krása! Která mě skutečně oslovila až do konce, kdy opět přišly v závěru na pódium, aby se opět daly do pohybu a za tmy odcházely... To vše ukážu později, stejně jako některá čísla. Žádné nebylo zbytečné nebo nezajímavé, některá mě až nadchla.    

 

 

5. SRPEN - neděle

Nádherné dopoledne!!!!!! 

Měli bychom vyrazit co nejdříve do Prahy, protože dovolená končí a na dálníci je dobré vjet co nejdříve, ale nedá mi to - musím alespoň minutku zažít slavnostní mši svatou k 300. výročí vzniku kostela v Kuželově!!! Miluji tato místa!!! Celý ten kraj vlastně už od Ostrožské Lhoty, přes Antonínek do Blatnice, Louka, Velká, Vrbka, Kuželov. Skoro až na konci dědinky stojí kostel Nejsvětější trojice, krásný kostelík, z přední strany branka jako z minulého století, kolem stromy a nedlouhá cesta k větrnému mlýnu. Nádhera! Jakoby konec světa s nekonečnou krajinou, kde člověk může jít a dlouho být jen sám se sebou.

Tentokrát ale jedu především za lidmi, velmi se těším a jsem moc zvědavý, jakou si udělají oslavu tak velkého výročí. Když po poledni odjíždím, opakuji si nejčastěji tato slova: Ach Bože, taková krása!!! Kroje, hudba,  zpěv, slova, celková atmosféra... 

 

 

 

 

Stejně jako mám moc rád předcházející videoukázku, jsem šťastný i z této následující. Nevím, jestli z ní pocítíte atmosféru, která jsem pociťoval, když jsme v neděli po poledni vyšel po krásné mši z kuželovského kostela a šel se podívat, cože se to vlastně děje za ním. Mnozí lidé už byli na místě, další přicházeli, hrála mládežnická dechovka z Veselí nad Moravou, panovalo moc hezké letní počasí. Byl to ten den a ta chvíle, kdy vás napadá jediné: Bože, tisíceré díky za to, že můžemew tady na světě takto být... Kameru jsem spustil ve chvíli, kdy jeden z muzikantů začal hrát nádherně na klarinet, a já měl pocit, že jsem se ocitnul někde v Bibli...   

 

 

 

6. SRPEN  - pondělí

První den po dovolené v Praze... Neměl bych sem raději nic psát... Když si sednu po probuzení na postel a vidím přes okno jen zeď protějšího domu, od kterého mě dělí "dvorek" sotva tři metry široký bez jediného kousku trávy, po tisící se mi vybaví probuzení v našem prodaném domě v Hluku. Místo okýnka a "dvorku" pohled na zahradu dlouhou desítky metrů, na kterou dopadají paprsky vycházejícího slunce, rozhlížím se po své velké pracovně, myslím s láskou na všechno se mě obklopuje tady v Hluku i po celém Slovácku a těším se na všechno, co mám dělat... 

Tady v Praze se netěším na nic... Určitě ne dnes... A kdoví, jestli někdy jindy... Možná tomu bude nakonec jinak, ale nic to nezmění na tom, že většinu dní jsem tady nešťastný... Než přijdou nemoci, umřu tady na smutek, srdce mi praskne, vím to... A svým smutkem usoužím i své nejbližší, tak strašně moc jsem si přál, abych je dělal šťastnými, ale nejde mi to... Nejde, nejde, nejde :( :( :( 

 

 

 

 

Rád bych k tomuto pesimistického psaní a pochmutnému výhledu z okna dodal jednu věc. Nejsem v Praze šťastný, nemá smysl abych to předstíral, ale stále ještě jsem přesvědčený, že je nutné věnovat se "velké" novinařině, tedy politickému zpravodajství, mapování politického dění, kontrole politiků atd... Často jsem měl strach, abych se nedostal do polohy, kdy budu psát "poetické" texty o folkloru a jiných věcech, a bude mi fuk, co se děje ve veřejném dění. Varováním je v tomto minulost naší země, kdy někteří vnímali jen písně a tance, aniž by si možná všimli, že se postupně stávají nesvobodnými lidmi, které ovláda vrstva privilegovaných. Je nezbytné sledovat veřejné dění alespoň v omezeném čase, řečeno poněkud škrobeně, být svobodným občanem, který volí z vlastní vůle ty nejlepší do vedení své obce, města, kraje či země... Když jsem v neděli odpoledne pozoroval komunitu lidí v Kuželově, říkal jsem si, že jsem jim (a snad i jiným) mnohem víc užitečný, pokud se jako novinář v Praze snažím, aby politická moc nad těmito i dalšími lidmi byla co nejlepší (demokratická, otevřená, transparentní atd...), než kdyby jel jezdil po Slovácku a psal, jak je tady hezky....    

 

 

První chvíle v redakci po asi největší dovolené, jakou jsem kdy měl. Je třeba se velmi rychle zorientovat, vrátit se do reálného života a začít naplno fungovat. Pro zajímavost, takto vypadaly tento den titulní strany tří hlavních zpravodajských deníků - vévodí jim přesmutná zpráva o smrti tří českých vojáků v Afghánistánu :( :(  Čest jejich památce... Lidé, kteří brání naši svobodu jsou pro mě hrdinové... A kritici vojenských misí, kteří si myslí, že by byl pro svět bezpečnější Afghánistán, ze kterého by zmizeli naši vojáci, stejně jako vojáci dalších zemí NATO, se hluboce mýlí...   

 

 

 

 7. SRPEN - úterý

Jdu se podívat na akci strany Tomio Okamury, představuje své pražské kandidáty do Senátu, na magistrát a do jednotlivých městských částí. Smutná podívaná, jsem názorově o tisíce kilometrů někde jinde... A k fotce si neodpustím jednu úsměvnou poznámku: kdo by řekl, že levičák Ivan David (vlevo, kandidát do senátou), bude fotit pravičáka Ladislava Jakla (vpravo, kandidát do Senátu taktéž za Okamurovu SPD)...

 

 

 

8. SRPEN - středa

Věnuji se "domovskému" tématu, senátorovi za naše Slovácko Ivo Valentovi. Nechci vás tady zatěžovat tímto tématem, vše podstatné jsem napsal do článku. Snad jen dodám, že hlavnímu aktérovi článku, kterým je spolurodák z Hluku Ivo Mitáček z Hluku důvěřuji, ale to, že jako policista s velkým množstvím citlivých informací přešel do politiky k Valentově koalici, je třeba zaznamenat a také dál sledovat. Stejně jako vše další, co tento senátor a velkopodnikatel dělá - ať v dobrém či zlém...   

Valenta se snaží dostat do politiky bývalého pracovníka GIBS, hejtmana i senátního asistenta 

 

9. SRPEN - čtvrtek
10. SRPEN - pátek

 

Bohužel mě dohnaly zdravotní problémy. V minulých dnech jsem se snažil s nimi bojovat prací, což si myslím, že je nejlepší protivník nemocí, ale bohužel, mýlíl jsem se... Pomoc jsem našel v pražské Vojenské nemocnici, tamní lékaři i personál byli výborní! 

 

 

11. SRPEN - sobota

Moc jsem chtěl na Slovácko, například na výborné pořady hluckých hodů, na koncert Hradišťanu a Redla v Bzenci nebo pouť v duchu starodávné doby ve skanzenu ve Strážnici, ale bohužel, není to možné, zdravotní problémy mi to neumožňují. Zůstávám v pražském bytu... Můžu alespoň zapracovat na knížce pana Bartoše z Ostrožské Lhoty, který sepsal své paměti o hraní v místních dechovkách a já mu malinko pomáhám, nebo můžu střihnout další svá videa, která jsem natočil v nedávné době.

Mezi těmito videoukázkami, které jsem dnes poprvé publikoval je i tato, na které jsem zachytil letos 24. června na folklorní Strážnici dva zástupce mužského sboru Boršičané, Víťu Hrabala a Vlastika Ondru. Známe se už léta, proto je to přece jen více osobní rozhovor, za který jsem ale moc rád. Povídali jsme si například o jejich výborném pořadu, který krátce před rozhovorem skončil, řeč přišla také na jejich nové CD, ale témat bylo více... 

 

 

Toto už není moje videoukázka, ale naopak jsem sám jejím aktérem. Není to radostný rozhovor, možná jsem v něm až příliš upřímný, ale takový holt jsem, popisuje bez příkras svou současnou realitu... Rozhovor vznikl absolutně nečekaně, jel jsem se podívat na setkání Přátel jižní Moravy, když mě zastavila tato dívka z Folklorní TV.. První jsem myslel, že chce jen nějakou větu do ankety o této akci, pak jsem si myslel, že delší povídání zkrátí na pár vět, nebo, že se nic z tohoto nikde nebjeví - leč objevilo se to dnes na fb... Nevyčítám jí to, udělala dobře svou práci, a já snad posloužím jako odstrašující příklad, jak k "folkloru" nepřistupovat... 

Televize uvedla video na fb takto: Pár otázek na setkání v Břeclavi jsme se zeptali i Radek Bartoníček což je člověk, který opravdu miluje folklor a své rodné Slováko. Co si myslíte o jeho nazorech? Souhlasíte s nimi, nebo by to mělo být ještě trochu jinak. Napište nám svůj názor a video sdílejte

 

 

12. SRPEN - neděle

Neděle!!! Poslední den, kdy si je možné například poslechnout na webu Českého rozhlasu skvělou knížku Markéty Pilátové o Janu Antonínu Baťovi, rodákovi z Uherského Hradiště... TADY, prosím... 

Nechci se příliš opakovat, ale Český rozhlas mám nesmírně rád... Každý den žasnu, kolik zajímavých věcí nabízí, jak nekonečně zajímavý je svět, který nás obklopuje... Zkuste mrknout například na web stanice Vltavastanice Wave, nebo Českého rozhlasu Plus... Ale samozřejmě, každá stanice je zajímavá! 

Moc rád mám i Petra Fischera, který má na starosti Vltavu. Jeho statusy na fb přinášení každý den něco, co mě osloví tak, jako máloco jiného... Například dnes připomněl 16 let od úmrtí Jiřího Koláře... A hned přidal jeho báseň. Obrovsky silnou:

 

Díky, barde, za všechno,

za čištění slov,

za průhledy obalem světa, za nímž se slepují roláže Všehomíra...

Žít mezi tupci je daleko těžší nežli žít se zvěří

Zvěř odhání oheň zbraň i slovo se zvířaty lze žít

v pokoře a odříkání

v ochočení sebe sama

ale s tupcem a mezi tupci?

Nepomůže nic

Zde slovo není slovem

oheň není ohněm

zbraň není zbraní

pokora pokorou

odříkání odříkáním není

mezi tupci jsi stále sám a co děsivějšího

stáváš se zvolna chtěj nechtěj jedním z nich

Řekni tupci že život je něco jiného než pohodlí

že je to neustálý boj tím plnější čím těžší

že radost je podmíněna námahou

láska čistotou

pravda samozřejmostí

smutek opravdovostí

že ptá-li se na člověka

musí se ptát na tajemství

že hledí-li na sebe nevidí nic nechá-li duši stranou

Pane, zachraň mne!

 

Pokud je ale neděle, potom je to pro mě vždy ráno Český rozhlas Brno a pořad pana Veselého Račte, vstoupit s milovanými Toulkami českou minulostí.   

 

Mám moc rád také články Dana Přibáně a dalších, kteří jezdí po světě se známýmí žlutými trabanty. Dnes vyšel další článek: Do Pákistánu prý jezdí jen hlupáci, ale Žlutý cirkus si to stejně užil 

Dovolte mi dát sem závěr: Pákistán rozhodně není bezpečnou zemí. Je o dost nebezpečnější než Česko, ale také o dost bezpečnější, než vypadá v televizi.

Je tragické i komické současně, jak si mnozí lidé u nás doma neumí představit, že místní lidi děsí a odpuzuje takový útok stejně jako je. Že místní lidé chtějí žít v klidu a míru, stejně jako oni. Že místní lidé jsou pohostinní a často velmi vzdělaní, stejně jako oni. Že to jsou úplně normální lidi. Žádná homogenní vraždící masa, která jim chce sebrat rybník.

Smál bych se, kdyby to nebylo celé tak hrozně smutné. Kdyby ta srážka skutečného světa a světa televizních zpráv nebyla tak do očí bijící. Kdyby nebyla tak silná touha chytit je za ruku, vytáhnout je od rybníka a přivést je sem a říci: „Vidíš sakra ty lidi? Tyhle skutečné lidi. Vážně se jich bojíš? Zkus s nimi promluvit, zeptej se jich na jejich touhy a jejich strachy. Promluv si s nimi a nezírej pořád doma na bednu! Vylez ze světa, kde je všechno jednoduché a čitelné s návodem k použití, protože takový svět není! I ta nejpustší poušť má mnoho barev!" A je potřeba si ty barvy čas od času oživit.

 

A nezapomínejme - před 70 lety se narodil jeden z nejstatenějších Čechů... Jan Palach... Například Česká televize jej připomněla takto: Před 70 lety se narodil Jan Palach. Připomíná jej několik pomníků 

 

13. SRPEN - pondělí

Dosť boľo stížností a lítosti, je třeba začít makat a bojovat! :)

 

Dopíši...

 

Velmi důležitý příspěvek s poukazem na dopis, který ukazuje na velmi palčivé, skutečné problémy, naší země.... 

 

16. SRPEN - čtvrtek

Cesta za kandidátem Pirátů na pražského primátora Zdeňkem Hřibem - velmi jsem zvědavý, koho že se rozhodli jedni z možných favoritů voleb vybrat na místo nejvyšší a nejnáročnější... Nakonec vznikl tento článek:

 

Pirátský lékař chce místo lidí "léčit" po Krnáčové Prahu. V hlavním městě bude bez ANO líp, říká kandidát na primátora Zdeněk Hříb

 

 

 

 

18. SRPEN, 19. SRPEN - sobota, neděle

 

Doma na Slovácku, huráááááááááááááá!!!!!!!!!!!!!! :) 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  

 

20. SRPEN - pondělí

Ranní odjezd ze Slovácka je vždy ze všeho nejvíce závodem o to, aby člověk přijel co nejdříve na dálnici a následně doufal, že na ní stráví stáním co nejklratší dobu. Máme štěstí, díky odjezdu v pět ráno jsme na dálnici v šest, a protože nás čeká jen půlhodinové zpoždění, jsme v Praze těsně po deváté. Spěchám na pražské sídliště Prosek, kde zahajuje kampaň do podzimních voleb sociální demokracie. Policisté v civilu jsou už na místě, to kvůli tomu, že přijde nynější "dvojministr" Jan Hamáček, který šéfuje vnitru i zahraničí. Mimochodem, tolik tajných policistů, kteří hlídají v poslední době politiky, jsem nikdy dříve nevídal... Točím následující video, protože mě docela překvapuje, že Hamáček přijíždí metrem - to víte, předvolební kampaň, je třeba lidu ukázat, že žijete jako onen lid :)

 

 

 

 

 

  

 21. SRPEN - úterý

Velmi hektický den. Je těžké k němu něco psát. Mám pocit, že jsem do něj ponořený každým kouskem těla, i po několika hodinách stále vidím před sebou emoce, které mnohými lidmi "hýbaly" při pietním aktu před Českým rozhlasem. Když jsem tam šel psát zpravodajství, netušil jsem, jak velké množství lidí bude dávat najevo absolutní nesouhlas s přítomností premiéra Andreje Babiše, a jak hlučně to bude dělat. Na twitter jsem dal z této atmosféry několik videoukázek, které se potom objevily ve zpravodajství Aktuálně.cz, sem vybírám tyto dvě:

 

 

 

 

Jsem rád, že nakonec mi ale jako nesilnější vzpomínka na tento den zůstane radost z večerního koncertu na Václavském náměstí, kde byla opravdu fantastická atmosféra s nádhernými písničkami skvěle zazpívanými. Točil jsem minimálně, a to jen začátek, ale všem doporučuji najít si například závěr s vystoupením Marty Kubišové, kterou má nesmírně rád.

 

 

Co ještě k tomuto dni a vzpomínkám na okupaci? Je mi jasné, že tento den a všechny možné události vyvolají v lidech velmi různorodé emoce, nemám čas tady nyní psát o svém pohledu. Společnost je hold velmi nehezky rozdělená a patrně to tak bude ještě mnoho let. Třeba i těch dalších padesát. Možná se objeví během těch let nová traumata, možná přijdou další zlomové a tragické okamžiky. Před spaním sem si ještě pustil film Dubček a při něm nejvíce přemýšlel nad tím, co je pro mě klíčová otázka kolem roku 1968. Jak je možné, že se komunistickým normalizátorům podařilo během krátké doby udělat z věšiny národa poslušné ovce? 

 

22. SRPEN - středa

 

 

 

 

 

 

 23. SRPEN - čtvrtek

 

 

 

 

Zejména vinaře by mohly zajímat následující videorozhovory, které jsem tento večer natočil na zajímavé akci na pražském Žofíně - na akci Vinař roku 2018...

 

 

 

 

 

 

 

24. SRPEN - pátek

 

 Neznámé sdružení chce vyřadit z voleb starostu Čižinského. Možná mě k tomu zneužili, připouští lídr 

 

Ať předloží důkazy, nebo přestane lhát, vyzval Paroubek svou ženu, podle níž měl nelegální příjmy 

 

 

A po práci opět na Slovácko... Cítím, jak mi ubývají síly na toto cestování, po práci potřebuje tělo stále více odpočinek - hold, člověk stárne :( Dřív jsem byl schopný, uřídit sám cestu třeba tam i zpět a potom s klidem běhat celý víkend po SLovácku a točit i fotit jedna radost... Dnes už bych to v takové smršti nedal :(

 

 

 

30. SRPEN - čtvrtek

 

Politici opět slibují lidem snadnější přístup k bydlení. Pro mnohé ale zůstane nadále jen snem x