Přeji vám všem pěkný začátek nového týdne, na jehož konci naše část Slovácka zažije nejkrásnější pouť v roce - na Antonínku se uskuteční Děkovná pouť - dožínková (a také krojovaná), na kterou přijede jako hlavní host P. Miloslav Vlk, veleznámý kněz, který v letech 1991 a 2010 působil jako 35. arcibiskup pražský a primas český. Tož, to bude v nadcházejícícm víkendu, ale co napsat k tomuto víkendu, který skončil?

Byl jsem se podívat na Ozvěny Horňácka ve Velké nad Veličkou, na Suchově jsem chvíli putoval Cestami suchovských republikánů, okusil jsem atmosféru dožinek v Dolním Němčí a Kněžpole a konec neděle jsem zahodoval v Blatničce. Utekla mi sláva v Suché Lozi, spojená s otevřením místního muzea, což mě hodně mrzí, ale přece jen jsem starší člověk, který už nestíhá to, co stíhal v mládí :) 

Poraďte mi ale, co vypíchnout v tomto okamžiku, kdy se za tímto vším děním ohlížím jen ve stručnosti, protože fotky a videa, kterých mám bezpočet, budu dávat až v příštích dnech a týdnech? Jak tedy "povyprávět" víkendové dění z mého pohledu?

Asi začnu Suchovem a touto fotkou...

Proč začínám touto fotkou? Protože při návštěvě Suchova jsem měl pocit, že to je předobraz osudu, který čeká řadu jiných dědin. Krásný kostel! Krásný sportovní areál s umělým povrchem! Řada baráků zateplených a pěkně opravených! O ničem z toho se našim předkům ani nesnilo! Ale sakra! Kde jsou děcka?!!!!! Skoro nikde žádné!!! Tito čtyři kluci byli jediní, kteří zazpívali a zatančili na začátku akce, připomínající slavnou Suchovskou republiku, kterou tady v minulosti vyhlásili obdivovatelé tohoto kouta naší země.

Co by je tady nadchlo dnes? Asi nic. Mrtvo. Prázdno. Většina polí opuštěných a zarůstajících. Několik desítek domů prázdných. Školka? Pár dětí. Šest, sedm. Cože?! Ano, tak malinko málo. Škola? Zrušena. U hřiště betonový parket, kde se kdysi dědina scházela a bavila. Dnes? Beton rozbitý, lavečky rozpadlé, lidé nikde. Jdeme po dědině, hrajeme, zpíváme, kolem nás projíždějí "lufťáci", tedy chataři většinou s brněnskými značkami, kteří skupují Horňácko, jedou rychle ve svých fárech, bez nějakého úsměvu či přátelského gesta nebo pochopení, nervózní z toho, že je někdo zdržuje jakýmsi "pochodem" na vzpomínku republikánů. Tož, tak jednou Slovácko dopadneš. Chvála alespoň několika jedincům, kteří připravili toto "republikánské" setkání, stejně jako těm, kteří se snaží ještě pumpovat "krev" do ztuhlého suchovského vesnického organismu. Poďme radši dál... Chtělo by to něco radostnějšího... Co tak Dolní Němčí?

Takže - jsme v Dolním Němčí, kde si připomínali v sobotu dožinky. Proč sem dávám takovou "podivnou" fotku, proč sem nedám krásné barevné fotky, juchající šohaje a všecku tu slováckou krásu? Proč? Protože pokaždé, když někam jedu za lidovými tradicemi, dívám se ze všeho nejvíce na to, jaký je zájem místních lidí. Pokud není, nezajímá mě takové místo, i kdyby tam měli nejlepší folklorní soubor světa. V Dolním Němčí jsem měl radost. Tam před barákem stáli lidé! A tam také! A tam byli na balkoně! A tam seděli na lavičkách! Jasně, někde bohužel byli schovaní i za záclonami. Ale nevadí. Hlavní je, že jsem v tom místě ještě cítil zájem místních lidí! Třeba ta tetička na fotce - měla v očích slzy, když šli kolem ní krojovaní.

Samozřejmě, dožinky jsou dnes už absolutně o ničem jiném než v minulosti, ale přece jen, svůj smysl mají. Postupně vám ukáži videa z Dolního Němčí i Kněžpole, kterými se budu snažit přiblížit atmosféru a snad i smysl takového setkávání. Ale - jeden návrh bych měl. Co kdyby během dožinek proběhla i vzpomínka na sedláky a jejich rodiny, které zlikvidovali v padesátých letech komunisté? Ti lidé by si tu vzpomínky zasloužili, jejich osudy byly často kruté a my se dnes bohužel často vzpomínce na ně vyhýbáme s odkazem na to, že jsou to prý ještě moc čerstvé události.   

Tady už jsme na dožinkách v Kněžpole. Představte si - dokonce jsme na poli! Dokonce se pracuje! Jenže, jenže, jenže, má to jeden háček. Všichni ti krojovaní mají na hrudi připevněný lísteček s jedním slovíčkem - účinkující. Což o to, v počítači lísteček vymažete, domalujete barvu kroje a hned pošlete fotku z takového pole někde na výstavu - ti, co posílají fotky na výstavy, mají ještě šanci, že vyhrají nějakou tu cenu. To není nic proti Kněžpolanům, bylo tam hezky a časem vám ukážu i pěkné barevné fotky, krásné místní dívky i nějaké to video. Navíc Kněžpolané chodili chystat do pole snopy pro dožinky už několik dní předem a snaží se tady v původné podobě udržet i další tradice - třeba klasické stavění máje. Přesto všechno si ale říkám - máme šanci vcítit se do života těch, kteří kdysi dávno před námi dřeli na poli od rána do noci a potom se s patřičnou úlevou a radostí veselili na dožinkách? Lze něco z toho předat dalším generacím, které i na Slovácku ztrácí o lidové tradice zájem? 

Teď už jsme úplně někde jinde. Pořád je sobota, blíží se ale večer a na Strážné hůrce nad Velkou nad Veličkou jsem zastihl právě tuto dívku s dalšími členy Taneční skupiny Rút. Zrovna měli zkoušku. Možná si někteří říkáte, cože taková skupina dělala na Horňácku a možná se budete ptát i dál, když napíši, že tato skupina vystupovala na Ozvěnách Horňácka, které byly právě o této sobotě. Cože tam dělali, když se říká, že Horňácko je přece půdou pro vystupování "pravověrných" Horňáků a nikoho jiného? A navíc - představte si, že tito tanečníci tančí židovské tance. Cožééééééé?!!! "Židé" na Horňáckých?!!! zeptá se možná někdo z "pravověrných". Jo, odpověděl bych.

Promiňte mi tento poněkud dlouhý úvod, kterým chci sdělit jediné. Přijel jsem na Ozvěny Horňácka a byl nadšený večerním programem, který pořadatelé připravili. Byla to paráda! A vsadím se, že jsem nebyl zdaleka sám, komu se program líbil. Díky za něj! Bylo opravdu potěšující sledovat třeba zrovna tuto skupinku Rút, stejně jako hosty z Maďarska či Slovenska. A do toho ještě další "závan" židovských námětů v podobě skupiny Létající rabín. A ještě nádhera v podobě Národopisného souboru Pálava, který se inspiruje tradicemi chorvatské menšiny v naší zemi. Mimochodem, viděl jsem je letos už ve Strážnici, kde získali jednu z hlavních cen a byl šťastný, že je pozvali i Horňáci.

Tedy, podle mého názoru - toto jsou Ozvěny Horňácka, které můžou znít mnoha divákům v uších ještě déle než třeba samotné Horňácké slavnosti! Ozvěny mají hodne odlehčenou podobu, obrazně řečeno, nikdo tady nenosí kravatu, nikdo tady nesundává širák z hlavy, když uslyší slovo legendy a vůbec, tak nějak, je to prostě přehlídka, na kterou si můžou milovníci Horňácka pozvat kohokoliv ze světa, protože mají sebevědomí s kýmkoliv se "měřit". Však i na Ozvěnách byly slyšet písničky z Horňácka, a to v jeho nejvyšší kvalitě...

Věren své pozici neustálého "šťourala" si přece jen neodpustím jeden dotaz: Kurnik, kolik jen ti hosté mohli stát, vždyť jen takové Čarovné ostrohy s Diabelskymi huslemi mají honorář v řádech pěkných pár tisíc euro :) Ale nic ve zlém - jen tak dál, Horňáci, moc se těším na dramaturgii ročníku 2014!

RB

Ps. Postupně budu přidávat z Ozvěn, Kněžpole, Dolního Němčí, Suchova i Blatničky videa i fotky - to se ví, že už barevné! :) Bude to ale chvilku trvat, když bude po práci čas, hned vběhnu sem na stránky :) Ještě přemýšlím, jakým videem nebo fotkami zakončit toto pondělní ohlédnutí, těch obrázků, zážitků a okamžiků, které bych chtěl na vás "přenést" (a potěšit vás) je opravdu hodně ....

Abyste neřekli, že toto ohlédnutí bylo jaksi smutně černobílé, přidávám i dvě fotečky barevné - byť jsou trošku smutné a je na nich pár slziček. Za chvilku ale zmizely a i tato holčička patřila mezi horňácké děti z Velké nad Veličkou, které zahajovaly Ozvěny Horňácka na Strážné hůrce. Brzy sem přidám videoukázku, kde tyto děti i zahájení uvidíte a uslyšíte...

... jak jinak končit toto ohlédnutí, než právě dětmi, buďme rádi i za tento počet, ale kdyby jich bylo dvakrát více, určitě by se nikdo na Horňácku nezlobil... Rád bych třeba i touto nahrávkou potěšil a pozbudil samotné vystupující děti i jejich blízké... Na začátku videa uvidíte i moderátorky, byl to od nich hóóódně netradiční styl, možná ho i někdo z diváků těžko vydýchával, ale myslím, že tento odlehčený styl se k Ozvěnám hodí - šak záchranka nikoho z diváků, kdo by utrpěl nějaký šok, neodvážela :)