Průvodce Slováckem - Slovácko na vlastní srdce

Dobrá zpráva - ze lhotské školy. Kdo z žáků se přidá do soutěže Namaluj letadlo?

Co si budeme říkat. Každého potěší, když se někde potká s něčím, co je z jeho rodného kraje, regionu nebo třeba místa, odkud pochází. Je zvláštní, že toto "spojení" funguje i v případech, když se člověk někde potká se svým "krajanem". Nic o sobě nevědí, ale už to, že jsou ze stejného "hnízda" znamená, že k sobě získají první a často rozhodující sympatie. Tento úvod jsme zvolil, abych ve velké rychlosti převyprávěl tuto kratičkou historku.

Asi tak před dvěma měsící jsem se byl podívat v Leteckém muzeu v Kunovicích, protože jako jakýsi neoficiální mluvčí Slováckého muzea jsem dostal mimo jiné za úkol pomoci "medializovat" soutěž muzea Namaluj letadlo. U vzniku soutěže jsem nebyl, nevymyslel jsem ji, ale samozřejmě vítám všechny iniciativy, které pomůžou přibližování dětí a škol ke Slováckému muzeu i leteckému muzeu. Když jsem si povídal s paní, která v muzeu občas provádí, povídala mi, jak je to se školami obtížné, že skoro žádné do muzea nechodí, že vůbec zájem dětí uvadá a nějaké malování letadel je nechytne. Rozloučili jsme se s naději, že se třeba situace vylepší a každý zkusíme udělat něco pro "propagaci" soutěže.

Po asi čtrnácti dnech jsem se za ní zastavil, a ona naprosto nadšeně volala: "Pane Bartoníčku, to bych vám přála vidět! Byly tady děti z jedné školy a byly úžasné! Přijely na kole, posadily se kolem letadel, vytáhly výkresy a tužky a malovaly letadla. Kdybyste viděl, jak byly hodné, měly sebou i svačinu, přijely s nimi i dvě paní učitelky." Paní z muzea hrály oči opravdu radostí, viděl jsem na ní, že taková návštěva a takové chování jí udělalo obrovskou radost. Ptám se samozřejmě, odkud ony hodné děti byly: "Z Ostrožské Lhoty," slyším odpověď a v té chvíli hrají radostí pro změnu mé oči.

Když jsem se vrátil domů do Lhoty, poslal jsem do školy mejlík, ve kterém jsem prosil o pár slov a několik foteček z jejich návštěvy. Řádky i mejlík tady přikládám.. Pro zajímavost - dnes jsem o této akci posílal mail na všechny školy v okrese s nadějí, že poslední aspoň trošku teplé dny třeba využijí také k návštěvě leteckého muzea a malování. Dřív jsem jim mejlík poslat nemohl, protože řadu dnů bylo prostě špatné počasí.

A poslední má informace: Samozřejmě budu rád, když kdokoliv ve věku mezi šesti až šestnácti lety namaluje letadlo a pošle ho na adresu Slováckého muzea. Soutěž končí poslední říjnový den, cenou je bezplatný let v balónu.

A vlastně ještě jedna informace - od své první návštěvy jsem se začal o letecké muzeum zajímat víc, toužil jsem se dozvědět více o zakladateli tohoto muzea, o panu Skokanovi, dostal jsem se k jeho osobním zápiskům, jak muzeum budoval, a přemýšlím, kde o tomto jeho obdivuhodném počinu napsat.

Tak a už mejlík o tom, jak dvě paní učitelky - paní Kapustová a paní Martyčáková měly dobrý nápad:

Ve středu 10.září jsme se na kolech vypravili do nedalekých Kunovic, kde jsme navštívili expozici leteckého muzea. Zapojili jsme se totiž do výtvarné soutěže „Namaluj letadlo", kterou vyhlásila Galerie Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Zářiové počasí nám přálo a tak jsme v dobré pohodě za necelou hodinku dorazili na místo. Po zajímavé prohlídce provázenou odborným výkladem jsme se s chutí pustili do tvoření. Vybírali jsme hned z několika výtvarných technik - kresba rudkou nebo uhlem, kresba voskovkami, pastelkami nebo rozmazkami. Práce nám šla od ruky a tak vznikla hezká výtvarná dílka. Na zpáteční cestu jsme se pro jistotu posilnili nanukem a i přes drobné technické problémy jsme se vrátili k dobrému obědu.

Z obrázků 4. a 5.tř. některé vybereme a zúčastníme se soutěže. Dále bude zapojena také 6.tř., která kreslí podle fotografií.

Pěkný den, Eva Martyčáková

 


RB

A ještě musím samozřejmě uvést internetové stránky školy v Ostrožské Lhotě. TADY jsou.